Články serveru: Bohumil Doležal

Na dokončení slavného Muchova výtvarného cyklu „Slovanská epopej“

Laureátem je tentokrát (nevím už po kolikáté) místopředseda Senátu parlamentu ČR pan Petr Pithart.

Článek Petra Uhla „Demokratickou iniciativou proti Chartě 77“, který jste zveřejnili 20. září t.r., obsahuje řadu nepravd, polopravd a nepřesností. Jako někdejší místopředseda a tajemník DI cítím povinnost vyjádřit se k těm hlavním (a jenom k nim) osobním

Petice je nešťastná: za prvé, nepříznivý osud sem, nepříznivý osud tam, paní Vondráčková a pani Kubišová jsou si dnes před zákonem rovny, a není možné morálními argumenty problematizovat právo paní Vondráčkové obrátit se k soudu tam, kde se cítí být poško

Je to opravdu divná věc: hned na první pohled se pozorovateli zvenčí zdá, že USA už nemohou unést tíhu své ústavy. Pro současné rozpoložení americká společnosti se jeví jako nadměrně svobodná, když ji politici poměřují s rozhořčením všude na světě, a zejm

Neexistuje žádný nepřekonatelný rozpor mezi „tvrdou reálpolitikou“ a „abstraktní spravedlností“. Polemika s přednáškou Jiřího Weigla zveřejněnou v Lidových niovinách.

Způsob, jakým informují a jak komentují akci s tzv. humanitárním konvojem do Gazy česká média, je pobuřující.

České politické strany jsou v současné době v lepším případě zájmové kluby, v horším gangy, často obojí. Nesou lidi. Totiž ty statisíce lidí, kteří by ve straně makali, starali se o ni, dělali to nezištně a pilně po léta a ohlídali si, aby se jim tam necp

Podstatná věc je neúspěch Jiřího Paroubka. Zhroutila se koncepce, s níž její předseda vstoupil v roce 2005 do nejvyššího patra politiky.

Dnes vyšel poslední průzkum preferencí před volbami do PS. Pořídila ho agentura Factum Invenio. Od zítřka je publikování průzkumů zakázáno, budeme žít až do sobotního odpoledne v nejistotě.

Při sledování televizních duelů v předvolební době se člověk čím ocitá v situaci, kterou George Orwell popsal v závěru své Farmy zvířat: zvířátka nakukují oknem do hospody, kde posedávají a družně rokují farmáři s čuňaty – a přitom je obtížné poznat, kdo

K úspěšné politické straně patří dva typy Osobností: lídr a mučedník. ČSSD má lídra Paroubka už dlouho, teď se jí v Bohuslavu Sobotkovi zrodil i mučedník.

Zdá se, že rozjezd ČSSD se právě ve finiši volební kampaně poněkud zbrzdil.

Společný problém všech českých stran je, že všechny kromě řady odlišností mají taky něco společného: mají více či méně voličů, ale skoro žádné členy.

Máme chronické problémy s jednotou. Provádíme soustavný a čím dál tím směšnější tanec mezi vejci. Ty, co zmizeli, si pořádně nepamatujeme, ty, co zůstali, máme za exoty.

Do českých škol má být podle dnešních LN uveden nový předmět, etická výchova. Vzniká otázka, co to vlastně etika je. Podle pana Špačka, někdejšího mluvčího exprezidenta Havla, jde o nauku o morálce a mravnosti, a do toho se vejde prakticky všechno.

Záležitost přípustnosti televizního přenosu ze soudní síně se stala jablkem sváru už před sedmi lety.

K napsání těchto řádek mne inspiroval případ s údajným sledováním exstarostky Šorfové. Jen jako detail, kamínek do mozaiky, zachycující tvar a fungování českého politického systému a možná i západní demokracie všeobecně.

Pokus o ČSSSD s lidskou tváří bude obtížný. Ne jedné straně jsou tu revizionisté a oportunisté typu hejtmana Haška a místopředsedy Onderky, na druhé straně centristé typu „statutárního místopředsedy“ Sobotky, který by rád lidskou tvář obohatil o trepifajx

V Ústí n.L. vznikne museum, mapující dějiny „německy mluvících obyvatel Česka“. Má prý znamenat přelom v česko-německých a v česko-rakouských vztazích.

Ministr vnitra John, případ Kájínek, případ Pitr.

Strana Věci veřejné předložila „Etický kodex poslance“. Má tentokrát jít o dobrovolný závazek, který nemůže být vymáhán násilím.

V západním světě panuje radost z toho, že Izraelci zastavili „nenásilně“ irskou humanitární loď pro Gazu.

Základní problém české politiky není, že by reformu potřebovala ta či ona politická strana. Reformu potřebuje celý politický systém a v první řadě volič.

Základní tezí pana Paroubka je, že solidní státní dluh mají zaplatit bohatí (pokud jde o dědičný hřích, jsme si všichni rovni, ale bohatí jsou na tom relativně hůř). Vyvstává otázka, kdo je „bohatý“.

Dostal jsem do Událostí z ústředí Strany zelených dopis, který napsal předseda Liška předsedovi Věcí veřejných Radku Johnovi. Protože jej považuji za mimořádně zajímavý, dávám ho čtenářům k dispozici.

ČSSD hodlá v předvolební čtvrtek rozdávat našim pracujícím koblihy.

ČT se opovážila přinést 5. května na méně sledovaném druhém programu dokument o masakrech německých civilistů bezprostředně po příchodu Ruské armády.

Poněkud opožděně reaguji na dva dopisy čtenáře, protože problém považuji za zásadní. Zároveň oznamuji, že v polemice nehodlám minimálně do voleb pokračovat, protože hlavním tématem Událostí jsou vnitropolitické záležitosti a ty jsou teď prioritní.

Jistě, práce si zaslouží úcty. Nevím, proč se ta úcta má projevit tím, že se nepracuje.

Blahopřání, které jsem dostal od prezidenta Klause, a má odpověd na ně.

Jiří Paroubek kritizuje ÚS za údajně protiústavní nález ve věci důchodů.