To už ovšem nastávala doba s velkým D, doba, kterou nádherně zachytili Svěrákovci ve filmu Obecná škola, doba velkých nadějí, doba obnovy normálního společenského života, Sokola i skautingu. Marně dnes přemýšlím proč tyto dvě organizace na sebe žárlily, m
KONTAKTNÍ PROJEKT POZITIVNÍCH NOVIN. Stále častěji se v myšlenkách vracím do začátku minulého století, kdy existovala sympatická móda: Aktivní tvůrčí lidé si vydržovali své vlastní agenty, kteří zprostředkovávali a zastupovali jejich obchodní a finanční z
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Pakl se opět vrátil z nemocnice, zatímco Stolouš si v nápravném zařízení ještě nějakou dobu pobude. Těžké ublížení na těle není žádná bezvýznamná záležitost. Pro naši malou, leč výstavnou obec to není ovšem nic potěšuj
Pomluvy jsou mračna na bezmračném nebi. Jejich dešti neunikne nikdo. Lidé milují pomluvy. Člověk, který nemá smítko na kabátě, je přes noc zasypán bodlinami jedovatých slin. Píchají jako rzivé jehličí z černého lesa. Vyjdou z hlavně úst a zasáhnou. Zraněn
Při své návštěvě Chvalského zámku v Horních Počernicích v Praze 14, kde je umístěna stálá expozice: Z odkazu Ludmily Jiřincové, jsem si znovu připomněla, jak rozsáhlé dílo po sobě zanechala tato významná grafička, malířka a ilustrátorka, jež byla často oz
Oči jsem otevřel do naprosté tmy. Hlava mě nebolela. Únava příjemně vyprchávala z unavených údů. Lůžko se se mnou lehce houpalo. Slyšel jsem pleskání vln. Cítil jsem se osvěžen a klidný. Vedle sebe jsem nahmatal svůj nůž. Zároveň jsem zjistil, že můj oděv
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Můj příběh se odehrál na konci druhé světové války v době okupace, kdy Čechy a Morava byly součástí Velkoněmecké říše. Psal se r. 1944. Němci prohrávali a českému národu se žilo dosti bídně. Mladší g
Na 4. března 2010 připadá připomenutí druhého výročí úmrtí významné osobnosti světového věhlasu z oblasti moderní divadelní scénografie a malířského umění, profesora Vladimíra Půhoného. Ve Stockholmu proběhla 4.- 25. února 2010 výstava části obrazů z posl
Předesílám, že následující řádky v žádném případě nechtějí snižovat velikost hereckého umění Jaroslava Marvana! Byl mimořádně skvělým českým hercem. A i když prý nesnášel označení komik, pro mnohé – a pro mě zvlášť – jím byl, dokonce jedním z nejlepších!
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Počul som, že ktosi v parlamente chcel presadiť zákon, alebo nariadenie, alebo čojaviemčo o uľahčovaní rozvodov. Asi v rámci absolútnej liberalizácie, ktovie. Aby účastníci skrachovaného manželstva sa hádam ani nemusel
Co tedy z toho plyne? Pojďme se radši bavit o hadrech. S těmi není problém. Koupíme si je, v butiku nebo v sekáči, to je fuk, a máme radost. Aspoň na dva dny. Připadáme si sexy, koutky se nám zvednou, nožky tančí gazelí tanec a vrásky? Kašlem na ně!!! Nej
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Věděli to staří moudří všech duchovněji orientovaných kultur, věděl to Buddha a Ježíš, a víme to dnes i my (díky moderním zobrazovacím metodám). Rozhodující je úmysl. Jinými slovy, naši budoucnost určuje právě to, s ja
Pohledný mladý muž se setkává v restauraci druhé kategorie s dívkou svých snů. Ač jde o o několik let starší, vdanou ženu, je to láska na první pohled a z těch dvou se vzápětí stávají milenci. „Zabijeme ho,“ odpoví jednou Gaminski milé, když ta už neví ku
Již našim předkům, chodům střežícím státní hranici, byly známy přednosti psa doprovázejícího svého pána při výkonu strážní služby - ostražitost, sluchové, zrakové a čichové schopnosti. Chodové byli proto i mistrem Jiráskem označováni jako psohlavci. Rovně
Zdálo by se snazší zmáčknout spoušť fotoaparátu než namalovat obrázek nebo popsat děj. Je mnoho lidí, kteří si pořizují snímky pro radost, méně však těch, co by mohli obrázky z magické skřínky potěšit ostatní. Mladá liberecká fotografka Hanka Palečková ne
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Dovádí mě totiž k šílenství přemýšlet půlhodiny nad pár písmenky a hádat, jaký význam slova v sobě asi skrývají. Copak toho chci tolik, když žádám, aby mi kamarádka psala jednoduše po česku?! Co slovo
Pod Železnými horami, nedaleko Běstviny stojí dva domky, č.65 a 93, kde se říká na Župandě. Ve starším domě č.93 dával štětcem na plátna svůj pohled na okolní krajinu malíř Jindřich Prucha. Ale v těchto chalupách nestávala jeho rodná kolébka. Jindřich se
Myslím, že většina českých autorů i autorek nejen že věnuje tu největší pozornost svým literárním pracem, ale současně sleduje, jaký „fotbálek“ se hraje i na sousedním hřišti. Patřím k nim pochopitelně i já. Takže jsem rád sáhl po více než čtyřsetstránkov
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Následující myšlenky zazněly v dokumentárním filmu České televize "Potomci Přemyslovců aneb tradice zavazuje", jehož obsah máte možnost si přečíst zde v plném znění. Jelikož jsem měl možnost - jak d
Poznáte tu smutnú detskú pesničku: „Rozprávka krátka kratučká, bola raz jedna papučka...“? Ako dieťa som ju oduševnene spievala a v závere som s dramatickým zápalom ťahala tóny o tragickom konci papučky, ktorej príbeh pesnička spievala. Prešlo
Studenti ztrácejí zájem o blogy. V ČR jich už 200 píše na vlastní internetový magazín. Na Topzine.cz v současnosti studenti přispívají do jedenácti rubrik ze spektra zájmu svých vrstevníků. Většina tvorby je věnována kultuře, vzdělání, nakupování, návštěv
Ulice byla tichá. Noc pokročila bez ohledu na uzlení a cyklení času kolem nás. Počasí bylo jiné. Snad tedy i roční období pokročilo. Podle teplého a voňavého vzduchu, kde se mísily vůně kvetoucího černého bezu se zápachem smažených bramborových hranolků,
"Po přízni řízni", rádí jedno přísloví a má svatou pravdu. Mám sestřenici, která tato slova náležitě potvrzuje. Pokaždé, když k nám přijede na návštěvu, už ve dveřích hlásí, "Jééé, jáááá jsem zapomněla přivézt dětem bonbony". Příště za
René Descartes, který dal základy moderní vědě, určil tak pravidla racionálního myšlení a umožnil tím i vznik osvícenství a následující rozkvět vědy, bádání i průmyslové revoluce. Zahájil tak období horečného hledání, ale i rozmachu rozumu nad smyslovou z
Milý Petře, už mám po krk toho vašeho filosofického (ne)cukrování. Copak tohle je život? To si opravdu myslíš? Dřepět za svým psacím stolem a s výhřevným tělesem za zády žít svůj život v jedné stoleté sesli? Tohle není příležitost pro ambiciózní grafomany
Častokrát přijdou do redakce Pozitivních novin texty milé, zajímavé, úsměvné, ale i takové, které nutí k zamyšlení. Jsou však příliš krátké na to, aby si "zasloužily" samostatný článek. Proto vznikla tato "nekonečná putovn
Dick vstoupil do světla svíčky z tmavého koutu. „Jdou po nás,“ řekl klidně, ale rozhodně. „Kdo?“ „Nevím víc než ty. Jen to, že někomu o tebe moc jde. O tebe. O to, aby ses vrátil.“ „Kam?“ „Do chvíle před návštěvou knihkupectví. Aby ti bylo jedno, že exist
Před cestou mne zaujalo, že přímořské město Sousse, třetí největší město Tuniska, bylo osídleno dřív než Kartágo. Asi v 9 stol. př.Kr. Pravděpodobně Féničany. Sotva jsme se s manželem v hotelu zabydleli, vydali jsme do města. Bláhově jsem se domnívala, že
Od roku 1930 bydleli rodiče s bratrem a dědou ve státním bytě hned vedle nádraží a od podzimu roku 1935 i se mnou. Byt byl v prvním patře, v přízemí byly kanceláře železniční traťové správy. Měl tmavou úzkou chodbičku z hlavní chodby, na které byly dva sp
Rozdíl mezi starší a mladší generací je evidentní. Tak například já - nemusím snad zdůrazňovat, že nepatřím k těm nejmladším, a tak jsem dlouhý čas neměl potřebu zaobírat se úvahami o tom, co znamená www. Pak mi to bylo vysvětleno, aniž bych to pochopil.
Když viděl Jaroslav Foglar první, a tedy televizní a černobílou adaptaci Záhady hlavolamu, postrádal tam Bratrstvo kočičí pracky, a rovněž režisér tohoto televizního Hynek Bočan dnes považuje za svou chybu, že v něm Bratrstvo nefiguruje. Skutečně je ale t
Magdalena Dobromila Rettigová patřila mezi naše první národní buditele, přesto, že se narodila v rodině, kde se mluvilo pouze německy. Přesto, že ji připomíná pouze slavná „Kuchařka“, není její jméno zapomenuto, většina lidí u nás ví, že právě tuto kuchař
Možná i vás někdy napadlo, proč je uspořádání písmen na klávesnici tak složité. Proč se nejvíc frekventovaná písmena hledají nejobtížněji a jsou daleko od sebe. Vždyť to při psaní jenom zdržuje! Člověk by logicky předpokládal, že „když už to někdo vynaléz
Alois Jirásek byl za svého života uznávaným spisovatelem, ale hlavně byl oslavován po vzniku Československa, protože jako první podepsal prohlášení 222 českých spisovatelů ze „17. května 1917 Manifest českých spisovatelů za svobodný stát Čechů a Slováků“,
Miluji naši zem. Miluji Českou republiku. Její přítomnost i minulost. Její jazyk. Obdivuji se českým hlavám. Nejvíc velikánům typicky českým, jako byli třeba Jára da Cimmermann, Josef Švejk nebo Ferda Mravenec se svým tiskovým mluvčím Broukem Pytlíkem. Zb
Vzpomínáte si ještě na ten televizní seriál pro zahrádkáře, který se začal objevovat na obrazovkách někdy začátkem sedmdesátých let a v němž v roli zkušeného zahradníka poučoval a radil populární herec Bohuš Záhorský, jak a co dělat se svojí zahrádkou v r
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Stojím na břehu širokého toku řeky Labe. Sám. Je hluboká noc, možná daleko po půlnoci. Nad řekou se vznáší těžce mléčný opar a v něm na druhém břehu jakoby vyrůstají strmé stráně lesnatého pohoří. Z levé i z pravé stra
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Když Masaryk v minulém století přijížděl do Prahy, čišelo to tu malostí. Reprezentanti národní politiky se utápěli ve své bezkoncepčnosti, lidé se spokojovali s povrchním vlastenčením a kamkoli se člověk podíval, vládl
Položil jsem telefon, vyposlechl si známé prohlášení strany a vlády k překročení hranic vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy a vypravil se s manželkou – nechtěla mne nechat jít samotného, ale byla přesvědčena, že něco musím udělat - do rozhlasu, abych změni
Z kulturních akcí za války mi utkvěla v paměti četná „bytová“ loutková představení, která „produkovali“ rodiče hned dvou mých spolužáků. Někdy jsme si mohli i sami zahrát a vlastně i doma jsem měl malé loutkové divadélko s několika loutkami. A pak samozře
Ondřej Henych je studentem gymnázia F. X. Šaldy v Liberci a jako oktavián má za nejoblíbenější předmět chemii. Určitě nejsou hry jeho prioritou, protože je orientačním běžcem, hraje na klavír a samozřejmě se učí jazyky, začíná zvládat švédštinu. Záliba v
Výstava kouzelných obrázků malíře, grafika a ilustrátora Karla Franty, která se uskutečnila v únoru 2010 v prostorách Chvalského zámku v Horních Počernicích v Praze 14, se jen hemžila dobráckými čerty, neposednými čertíky, zamyšlenými vodníky, snivými víl
Otec mlčel i později, v Petschkově paláci, kde to bylo mnohem těžší, protože otázky kladlo gestapo, které očekávalo jasné odpověďi. Výslechy však probíhaly v poněkud jiném poměru, než jaký předpověděl pan bankéř. Obžalovaný byl sám a protože ho vyslýchal
Šli jsme sotva kousek. Muž se navzdory své protéze pohyboval tak rychle, že jsem mu nestačil. Supěl sice a funěl, při každém kroku zmítal celým tělem, ale odrážel se berlou tak silně, že osvětlený ostrůvek zastávky zmizel za moment za námi. Musel jsem ho
Naše Cvičná škola měla pouze pět tříd asi jen po dvaceti žácích a nazývala se tak proto, že se na nás v jednotlivých třídách občas - na tak zvaných pokusech - učili učit studenti Raisova učitelského ústavu, jakéhosi předchůdce pedagogických gymnázií. I ná
Když jsme přijížděli autem do San Marina, řekla jsem manželovi, ať vyjede až nahoru. Ale on mé přání ignoroval a zajel dolů na parkoviště. V duchu jsem si představovala, jak se vyčerpáme, než zdoláme to převýšení a že bych se tvářila obzvlášť vlídně, to v
Zápalky si bezesporu zaslouží náš obdiv. Mají krátký život, ale dokáží vytvořit oheň, jeden z největších objevů lidstva. Jsou skromné, jednoduché, lehce dostupné. Mají své opakovaně neopakovatelné kouzlo. To, že zápalky neboli sirky slouží především k roz
NÁVRATY K HODNOTÁM (z archívu PN)JIŘÍ MENZEL se stal výraznou osobností světové kinematografie, a přesto nebývá ozdobou okázalých večírků. Vlastní řadu významných filmových a divadelních cen, sláva však bývá holka nestálá. Jiří
Je jen jediné místo, kam se musím dostat! Je to jasné od chvíle, kdy jsem si vzpomněl na Andreje. V tramvaji jsem seděl sám. Temnota kolem byla jako inkoust prolitý při psaní knih celého světa a všech dob. Tramvaj svým světlem řezala temnotu a v brázdě sv
Matně si pamatuji, že o Vánocích v roce 1938 rodiče, jakožto stálí zákazníci místního lahůdkáře, dostali – zřejmě naposledy - pod stromeček dárkový košíček. Kromě lahvičky vína v něm bylo pár pomerančů, datlí, fíků a pišingrů a hlavně i malý balíček čokol
Mór Jókai byl pravděpodobně světově nejznámějším maďarským spisovatelem. Dokonce se mu říká „maďarský Dumas“. Byl velmi pracovitý - za svůj život napsal více než dvě stě svazků - tím je možné ho opravdu s Alexandrem Dumasem starším (1802 - 1870) - srovnáv
Moje maminka mi do patnácti nedovolila podívat se na film s hvězdičkou. A sotva jsem jich dosáhla, začaly u nás líté večerní boje - můj o dva roky mladší (a značně agresívní bratříček) spouštěl povyk, proč ne on a ségra ano, až konečný matčin verdikt zněl
Znáte tu smutnou písničku, která ve slovenštině zní: „Rozprávka krátka kratučka, bola raz jedna papučka...“? („Pohádka krátká, kraťoučká, byla jednou jedna papučka...“) Jako dítě jsem ji oduševněně zpívala a v závěru s dramatickým zápalem tahal
Otevíráš ve svém dopise téma SEX. Téma, které je dnes pro všechny - alespoň podle toho, jak se o něm všude ne(z)řízeně píše, mluví, hraje, maluje, sochaří a fantazíruje – tématem číslo jedna, bez něhož se neobejde téměř nic. Hlavně pak média, že.... Přito
Ovšem vypravit se někam na pár dní si zalyžovat, to je vždycky můj zimní sen. Proto mám rád zimní prázdniny našich vnoučat! Obvykle vyrážíme společně na hory. Moje manželka Jarka jede pochopitelně také, ale ne jako lyžařka, nýbrž jako naše ochránkyně, spo
Z doby před druhou světovou válkou mám jen pár velmi matných vzpomínek. Zajímavé je, že i zde mohu potvrdit známý fakt, že o peníze jde a vždy šlo až v první řadě. Pamatuji se totiž na moc hezký pětadvacetník, se kterým jsem si chodil v létě pro zmrzlinu.
Byl to únor roku 1968. Pamatuji si, že jsme měli s panem Vojtou schůzku v 15.00 hodin v kavárně Slávii. Řekl jsem si, že tam musím být nejméně o pět minut dřív, abych nepřišel pozdě. Byl jsem tam ve skutečnosti dokonce o deset minut dřív, ale Jaroslav Voj
Pokaždé, když naskočí motor auta, jsem překvapen, že se něco velkého stalo. Technika je pro mne nepochopitelná věc. Více než Rubikova kostka a nebo naše soudnictví. Také mne fascinuje, že naše Země visí ve vzduchu obklopena stratosférou a že my, lidé, žij
Proplétá se dýchavičný autobus městskými ulicemi. Veze lidi sedící, veze lidi stojící. Ukázkové obsazení - staří, nemocní a těhotné ženy sedí, mládež a zdravě vyhlížející cestující stojí. Zastávka. Mladší tělnatá dáma se vrhá k poslednímu volnému dvouseda
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)Milí přátelé, léto už pomalu končí a s ním i vrcholná sezóna zahrádkářům. Co s tím? A tak mě napadlo, že bychom se snad mohli trochu nostalgicky ohlédnout. Jenom na chvíli, třeba v malém okénku pro zahrádkáře. Vykoukno
NÁVRATY (z archívu Pozitivních novin)V předsíni zvoní neodbytně telefon – ještě chvíli a snad by mi vyběhl naproti. Ještě než ho stačím zvednout, tuším, že nezvěstuje nic dobrého. Znáte to… A je to tak! Na druhém konci drátu vibruje rozčilený hlas mé star
Jednoho jarního dne, 21. května roku 1972, jsem měl odpoledne schůzku s paní Věrou Ferbasovou v restauraci U Nováků, ve Vodičkově ulici v Praze. Vzpomínám si, jak jsem si doma předtím pozorně prohlížel ve starých ročnících Kinorevue její tvář, k čemuž se
Liberecké děti umí dřív jezdit na lyžích než chodit. O tom se může přesvědčit každý, kdo navštíví Jizerské hory nebo Ještěd. Zatímco v Jizerkách se děti rozvážně rozbíhají, pod Ještědem se naučí zdolávat kopec v kraji nejstrmější. Jezdilo se tady už před
Do skautu jsem začal chodit po válce. Protože byl katolický, chodili jsme každou neděli, když jsme jeli na výlet, nejprve všichni na mši. Pokaždé jsem se divil, že naši vedoucí mohli jít do chrámu v krátkých kalhotách. Díval jsem se na jejich chlupaté noh
Ke dvojímu dědictví jsem podle předků rodičů udělala rodový strom. A uvědomila si, že chci vědět, jaké role hrají, ba musí hrát moje nohy – pilíře tohoto dědictví. Pilíř První: Četla jsem otcovy sešity, poznámky, postřehy, výstřižky. Půjčovala si odborné
Z Prahy do Petrohradu letíme pravidelnou linkou s přistáním na ruském letišti Pulkovo. Vítá nás moje ruská kolegyně průvodkyně Taťána, informuje, že jsme na Pulkově letišti, že zde je i Pulkův poledník, vedle město Pulkovo, které také navštívíme, ale hlav